|
|
Somatismy v české a německé frazeologii
Máchová, Miroslava ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Diplomová práce pojednává o jazykovém obraze světa vybraných somatismů v českém jazyce; jejich výskyt je poté srovnáván s německým jazykem. Teoretická část vymezuje východiska kognitivní a kulturní lingvistiky jakými jsou např. jazykový obraz světa, kategorizace, antropocentrismus, metafora, metonymie a lingvistika v kontextu kognitivní vědy. Praktická část pak pracuje s konkrétním výskytem somatismů ve frazeologických jednotkách obou jazyků. Analýza probíhá na základě teorie profilu a jeho představových schémat. Jako doplňující zdroje slouží práci i nelingvistický obor, psychosomatika, jejíž premisy byly shledány za užitečné.
|
|
|
Pes v českém a ruském jazykovém obrazu světa
Jíchová, Darina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
I. Abstrakt a klíčová slova Bakalářská práce se zabývá ukotvení vybraného slova pes v jazykovém obrazu češtiny a ruštiny. Vychází z dosavadních teorií antropocentrismu, zejména pak z kognitivního přístupu k jazyku. První část nastiňuje pojetí jazykového obrazu světa převážně v prací českých a ruských lingvistů. Druhá část se věnuje pojetí zvoleného substantiva v obou jazycích, a to na základě slovníků, frazeologie a korpusu. Závěr obsahuje vlastní kognitivní definici slova pes. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český jazyk, ruský jazyk, antropocentrismus, jazykový obraz světa, kategorizace, systémové a textové konotace, frazeologie, pes
|
|
|
Frazémy v norštině a v češtině - srovnání z hlediska kognitivní lingvistiky
Payneová, Marie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
V této práci se zabýváme analýzou výrazů - především výrazů metaforických a frazeologických - v češtině a v norštině, které obsahují "zvířecí" motiv jakožto jádro. Metodologicky vycházíme z pojetí kognitivní lingvistiky, konkrétně pak z úžeji vymezené koncepce kognitivní lingvistiky, tzv. polské etnolingvistické školy, s přihlédnutím k pojetí metafory a symbolu z hlediska hermeneutické filozofie. Popisujeme a dokládáme některé principy týkající se vnímání a konceptualizace zvířat společné oběma zkoumaným jazykům a poukazujeme na určité sémantické souvislosti v rámci zvolené tematiky. Konkrétně se pak blíže věnujeme výrazu vlk a porovnáváme jazykový obraz tohoto kontroverzního zvířete v češtině a v norštině.
|
|
|
Pes v českém jazykovém obrazu světa
Prokšová, Hana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
I. Abstrakt Práce vychází z teoretických principů polských etnolingvistických prací, které jsou přiblíženy v první části práce. Pozornost je věnována zejména teorii antropocentrismu přirozeného jazyka, postulující rozlišení "vlastního" a "lidského" versus "cizího", respektive "ne-lidského" v kognitivním chápání světa, a v návaznosti na ni představíme obecné rysy jazykového obrazu domácích zvířat v češtině. Druhá část práce se s přihlédnutím k doposud získaným teoretickým poznatkům zabývá výrazem pes v češtině a jeho deriváty, jejich pozicí v lexikálním systému, sémantikou a konotacemi a stereotypy, které se s nimi pojí. V závěru je formulována kognitivní definice pojmu "pes" v češtině inspirována strukturou hesel v polském Slovníku lidových stereotypů a symbolů.
|
|
|
Smrt, posmrtný život a umírání v jazykovém obrazu světa žáků českých a krajanských základních a středních škol
Wildová, Zuzana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
Disertační práce Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol se věnuje rekonstrukci jazykového obrazu smrti těchto skupin žáků, jeho vzájemné komparaci a jeho srovnání s rozvinutým psychologickým konceptem smrti. Dále charakterizuje, jak se v jazykovém obrazu smrti u žáků projevuje tabuizace tohoto tématu a jaké modifikace jazykového obrazu světa obraz smrti u žáků vykazuje. V první části se práce zabývá pojetím smrti v jazyce a kultuře, a tedy také jazykovou a socio-kulturní tabuizací tohoto fenoménu. Věnujeme se zde vývoji nazírání na smrt v historii a také vývoji konceptu smrti u dětí a mládeže. Teoretickým východiskem pro tuto práci jsou metody kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke zkoumání jazyka. Charakteristikou tohoto lingvistického přístupu, jeho metod, jakož i hlavních směrů a představitelů se zabýváme v další části práce. Z metod kognitivní lingvistky vycházíme nejen při zpracování, ale také při sběru jazykových dat. Ve třetí části práce analyzujeme jazyková data systémová, textová a empirická. Textová data čerpáme z textů intencionální literatury pro děti a mládež, z textů učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol a z textů publikovaných na sociálních sítích. Empirická data, získaná prostřednictvím dotazníkového šetření...
|
|
|
Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol
Wildová, Zuzana
Disertační práce Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol se věnuje rekonstrukci jazykového obrazu smrti těchto skupin žáků, jeho vzájemné komparaci a jeho srovnání s rozvinutým psychologickým konceptem smrti. Dále charakterizuje, jak se v jazykovém obrazu smrti u žáků projevuje tabuizace tohoto tématu a jaké modifikace jazykového obrazu světa obraz smrti u žáků vykazuje. V první části se práce zabývá pojetím smrti v jazyce a kultuře, a tedy také jazykovou a socio-kulturní tabuizací tohoto fenoménu. Věnujeme se zde vývoji nazírání na smrt v historii a také vývoji konceptu smrti u dětí a mládeže. Teoretickým východiskem pro tuto práci jsou metody kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke zkoumání jazyka. Charakteristikou tohoto lingvistického přístupu, jeho metod, jakož i hlavních směrů a představitelů se zabýváme v další části práce. Z metod kognitivní lingvistky vycházíme nejen při zpracování, ale také při sběru jazykových dat. Ve třetí části práce analyzujeme jazyková data systémová, textová a empirická. Textová data čerpáme z textů intencionální literatury pro děti a mládež, z textů učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol a z textů publikovaných na sociálních sítích. Empirická data, získaná prostřednictvím dotazníkového šetření...
|
|
|
Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol
Wildová, Zuzana
Disertační práce Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol se věnuje rekonstrukci jazykového obrazu smrti těchto skupin žáků, jeho vzájemné komparaci a jeho srovnání s rozvinutým psychologickým konceptem smrti. Dále charakterizuje, jak se v jazykovém obrazu smrti u žáků projevuje tabuizace tohoto tématu a jaké modifikace jazykového obrazu světa obraz smrti u žáků vykazuje. V první části se práce zabývá pojetím smrti v jazyce a kultuře, a tedy také jazykovou a socio-kulturní tabuizací tohoto fenoménu. Věnujeme se zde vývoji nazírání na smrt v historii a také vývoji konceptu smrti u dětí a mládeže. Teoretickým východiskem pro tuto práci jsou metody kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke zkoumání jazyka. Charakteristikou tohoto lingvistického přístupu, jeho metod, jakož i hlavních směrů a představitelů se zabýváme v další části práce. Z metod kognitivní lingvistky vycházíme nejen při zpracování, ale také při sběru jazykových dat. Ve třetí části práce analyzujeme jazyková data systémová, textová a empirická. Textová data čerpáme z textů intencionální literatury pro děti a mládež, z textů učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol a z textů publikovaných na sociálních sítích. Empirická data, získaná prostřednictvím dotazníkového šetření...
|
|
|
Smrt, posmrtný život a umírání v jazykovém obrazu světa žáků českých a krajanských základních a středních škol
Wildová, Zuzana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
Disertační práce Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol se věnuje rekonstrukci jazykového obrazu smrti těchto skupin žáků, jeho vzájemné komparaci a jeho srovnání s rozvinutým psychologickým konceptem smrti. Dále charakterizuje, jak se v jazykovém obrazu smrti u žáků projevuje tabuizace tohoto tématu a jaké modifikace jazykového obrazu světa obraz smrti u žáků vykazuje. V první části se práce zabývá pojetím smrti v jazyce a kultuře, a tedy také jazykovou a socio-kulturní tabuizací tohoto fenoménu. Věnujeme se zde vývoji nazírání na smrt v historii a také vývoji konceptu smrti u dětí a mládeže. Teoretickým východiskem pro tuto práci jsou metody kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke zkoumání jazyka. Charakteristikou tohoto lingvistického přístupu, jeho metod, jakož i hlavních směrů a představitelů se zabýváme v další části práce. Z metod kognitivní lingvistky vycházíme nejen při zpracování, ale také při sběru jazykových dat. Ve třetí části práce analyzujeme jazyková data systémová, textová a empirická. Textová data čerpáme z textů intencionální literatury pro děti a mládež, z textů učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol a z textů publikovaných na sociálních sítích. Empirická data, získaná prostřednictvím dotazníkového šetření...
|
|
|
Somatismy v české frazeologii (dýchací soustava)
Máchová, Miroslava ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
Bakalářská práce pojednává o jazykovém obrazu světa somatických frazémů s komponenty dýchací soustavy, konkrétně nosem, hrdlem, plícemi, bránicí a průduškami. Teoretická část vysvětluje základní koncepty a východiska kognitivní a kulturní lingvistiky - kognitivní lingvistiku, jazykový obraz světa, jeho definice a vlastnosti, antropocentrismus, teorii konceptuálních/představových schémat, metaforu, metonymii a jejich typy a dále také frazeologii. Praktická část je pak uspořádána do kapitol podle jednotlivých somatismů, u kterých jsou po jejich etymologické a anatomické charakteristice vytyčeny jednotlivé sémantické oblasti a frazémy, v nichž somatismy figurují. Na závěr jsou uvedena představová schémata podílející se na konceptualizaci daného orgánu v našem jazykovém obrazu světa. Práce je doplněna i o poznatky psychosomatiky, jejíž premisy se vzhledem ke skutečnosti, že některé frazémy poukazují na psychosomatikou deklarovanou podmíněnost, jeví jako užitečné.
|
|
|
Pes v českém a ruském jazykovém obrazu světa
Jíchová, Darina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
I. Abstrakt a klíčová slova Bakalářská práce se zabývá ukotvení vybraného slova pes v jazykovém obrazu češtiny a ruštiny. Vychází z dosavadních teorií antropocentrismu, zejména pak z kognitivního přístupu k jazyku. První část nastiňuje pojetí jazykového obrazu světa převážně v prací českých a ruských lingvistů. Druhá část se věnuje pojetí zvoleného substantiva v obou jazycích, a to na základě slovníků, frazeologie a korpusu. Závěr obsahuje vlastní kognitivní definici slova pes. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český jazyk, ruský jazyk, antropocentrismus, jazykový obraz světa, kategorizace, systémové a textové konotace, frazeologie, pes
|
host ::
RSS.